Národní akční plán – je v ČR prostor pro zlepšení?

V budově Senátu PSP ČR se (dá se říct již tradičně) pořádá seminář o diabetu.

V úterý 29.5. si od deseti hodin můžete poslechnout názory předních odborníků na diabetes a dalších řečníků na to, je-li vůbec v ČR potřeba zlepšovat péči o diabetes.

Kdo se pohybuje v oblasti diabetu, je mu asi jasná odpověď na (možná řečnickou) otázku v názvu semináře, ale přesto bude určitě na semináři řečeno mnoho zajímavých a důležitých věcí. Navíc tam většinou bývá prostor pro dotazy :-)

Program

  • 9.30 – 10.00 :  registrace  účastníků (vstup do objektu Senátu  je možný pouze s platným občanským              průkazem)
  • 10.00    – zahájení semináře
    Ing.arch. Daniela Filipiová,  předsedkyně  Výboru pro zdravotnictví a sociální věci Senátu Parlamentu ČR
    Úvodní slovo
  • prof. MUDr. Milan Kvapil, CSc.,MBA, president Diabetické asociace ČR
    MUDr.  Ferdinand Polák,MBA,  náměstek ministra zdravotnictví  ČR
    Národní akční plán pro diabetes
  • prof. MUDr. Terezie Pelikánová, DrSc., předsedkyně výboru České diabetologické společnosti  ČLS JEP
    Co je to diabetes – péče o nemocného s diabetem v ČR
  • prof. MUDr. Michal Anděl, CSc., člen předsednictva ČLS JEP
    Epidemie diabetu ve světě
  • MUDr. Irena Aldhoon Hainerová, Ph.D., Klinika dětí a dorostu FN KV a 3. LF UK
    Obezita u dětí je rizikem diabetu 2. typu
  • MUDr. Zdeněk Hamouz, Společnost všeobecného lékařství ČLS JEP a Sdružení praktických lékařů
    Role praktického lékaře v péči o nemocného s diabetem 2.typu
  • MUDr. Tomáš Doležal, Ph.D., ředitel  IHETA
    Farmakoekonomika léčby diabetu
  • MUDr.  Pavel Horák, CSc., MBA,  ředitel, Všeobecná zdravotní pojišťovna
    Zapojení VZP do realizace Národní akčního plánu pro diabetes
  • JUDr. Ivan Hubáček, Diabetická asociace ČR
    Co čekáme od zdravotnického systému?
  • Diskuze a závěry
  • 13.00 Ukončení semináře

Odkaz na akci najdete ZDE

V Maďarsku mají pro diabetiky nový trest

V Maďarsku se podle posledních novinek rozhodli všechny diabetiky radikálně “srovnat do latě”. S výjimkou dětských pacientů budou diabetici, kteří se svými laboratorními výsledky nevejdou do tabulek glykovaného hemoglobinu doporučeného IDF, potrestáni.

Jak? Bude jim hrazen pouze lidský inzulin. “Daňoví poplatníci by neměli utrátet peníze za diabetiky, kteří neposlouchají svého lékaře.” zní oficiální argument.

Hodíš-li kamínek, vrátí se ti balvan

Nahlas znějí úvahy o krátkozrakosti tohoto rozhodnutí. Sice se nyní ušetří velká část z výdajů na diabetes (které se v Maďarsku pohybují v přepočtu kolem 2.5 miliard českých korun), ale za dalších 10, 20 let se budou muset potýkat s doslova epidemií sekundárních komplikací diabetu. Protože ti, kteří nebyli kompenzovaní s inzulinovými analogy, pumpami a vším dalším možným, velmi pravděpodobně nebudou kompenzovaní pouze s lidskými inzuliny. Ale kdo ví, možná si s tím Maďarsko poradí stejně chytře jako nyní s “neukázněnými” diabetiky – proč by daňoví poplatníci měli utrácet své peníze za léčbu sekundárních komplikací neukázněných diabetiků?

Každý se dá kompenzovat!?

Je nepochybně mnoho lékařů-diabetologů, kteří jsou erudovaní a schopní a své pacienty léčí nejlépe, jak umí. Jenže. Co když je lékař idiot a pacient špatně edukovaný? Jak pacient pozná, že jej lékař léčí špatně? Podle špatných výsledků – vysokého HbA1c? A co dál, změní lékaře? Kdo si ale vezme do péče diabetika stigmatizovaného vysokým HbA1c, kterého stejně nemůže léčit tak, jak by chtěl, protože mu léčbu nehradí pojišťovna?

Ve skutečnosti dosáhne pouze 30% diabetiků dostatečně “pěkného” HbA1c (pod 65 mmol/mol). Takže 70% diabetiků jde z kola ven. Kolik z nich za to “může”? Někteří odborníci opatrně upozorňují na to, že ne všichni se ke špatné kompenzaci “prožerou”. Mnoho Maďarských diabetiků prý ani nemá peníze na kvalitní stravu, nemluvě o edukaci. Diabetici s komorbiditami tj. dalšími přidruženými onemocněními, kteří kompenzaci diabetu mají znesnadněnou další léčbou také ostrouhají?

A co ti skutečně “neukáznění”? Bude na ty diabetiky, pro něž není dost silnou motivací vlastní zdraví a dlouhý život bez komplikací, platit bič v podobě “obyčejných insulinů”? Na některé možná. Ale osobně dost pochybuji, že byť dobrá polovina z nich byla tak dobře edukovaná, že chápe rozdíl mezi humánními insuliny a insulinovými analogy.

Bude zajímavé sledovat, jaký dopad bude toto opatření v Maďarsku v blízké i delší budoucnosti mít…

 

*

reference:

A Sweet Life: http://asweetlife.org/michael/blogs/news-politics/punishing-the-hungary-diabetics/26738/

Diabetes 24/7: http://www.diabetes24-7.com/?p=1174

NY Daily News: http://articles.nydailynews.com/2012-04-24/news/31394601_1_insulin-diabetes-treatments-health-spending

Huffington Post: http://www.huffingtonpost.co.uk/2012/04/24/hungary-deprives-diabetics-treatment-punishment_n_1449036.html

Dexcom vyvíjí “chytrý transmitter”

Dexcom a známá americká diabetická nadace JDRF společně pracují na vývoji nové generace transmitteru, který bude bezdrátově komunikovat s umělou slinivkou. Proč je potřeba nového transmitteru, když v současné době máme jak transmitter, tak insulinovou pumpu schopnou s ním komunikovat a jediné, co nám ještě chybí, je fungující a spolehlivý software?

Umělá slinivka

Za posledních několik let šel vývoj softwarů pro fungující umělou slinivku – tzv. technologickou léčbu cukrovky 1. typu – raketově dopředu a je dobré nezapomínat ani na podobu samotného hardwaru. Množí se klinické studie testující software umělé slinivky na diabetických dětech i dospělých. Většinou to znamená nosit insulinovou pumpu, senzor na kontinuální monitoraci glykémii, přijímač od senzoru a počítač, který všechny signály integruje, přechroustá a instruuje insulinovou pumpu k akci.

Integrace

Možnost integrovat přijímač od senzoru, základnu pro software umělé slinivky a insulinovou pumpu by byla velkou pomocí právě pro tyto klinické studie. Dobrovolníci by nemuseli nosit několik přístrojů po kapsách nebo dokonce v batohu na zádech (jako u diadětí v Izraeli), ale nošení umělé slinivky by bylo tak pohodlné, jako by to mělo být jednou v budoucnosti, až bude umělá slinivka minimálně tak běžnou záležitostí, jako jsou dnes insulinové pumpy.

Dexcom a JDRF vyvíjí chytrý transmitter (přenašeč signálu z kontinuálního monitoru), který bude přímo komunikovat s přístrojem dávkujícím insulin, tedy insulinovou pumpou. JDRF poskytne během 12ti měsíců 500 000 dolarů na dokončení prototypu transmitteru.

Transmitter bude komunikovat nejen s pumpou, ale i s dalšími přístroji (tj. umožní přenos dat do počítače pro účely klinických studií a testů). V současné době probíhá testování prototypu a zdokonalování bezdrátového přenosu dat.

*

reference:

A Sweet Life, http://asweetlife.org/a-sweet-life-staff/in-the-news/type-1-in-the-news/dexcom-to-develop-a-smart-transmitter-as-part-of-jdrf-artificial-pancreas-project/26784/?utm_source=feedburner&utm_medium=feed&utm_campaign=Feed%3A+ASweetLife+%28A+Sweet+Life%29&utm_content=Google+Reader

JDRF, http://www.jdrf.org/index.cfm?page_id=117072

 

Content Protected Using Blog Protector By: PcDrome.