aidia.cz

Diabetes. Edukace. Motivace. Technologie

Category: Inzulinová pumpa (page 1 of 2)

5 faktorů lepší kompenzace

Jak snížit glykovaný hemoglobin? Níže jsou uvedeny některé faktory,  které jsou dle studií a analýz dat spojeny s nižším glykovaným hemoglobinem.

1. Stahujte si doma pumpu, glukometr a senzor

Tradiční diabetické deníčky se s příchodem moderních technologií stávají čím dál méně oblíbenými. Zato stahování dat nabírá na popularitě, alespoň mezi diabetology. Stažení glukometru či inzulinové pumpy poskytuje objektivní data, která se sbírají sama. Stahovat by však měli i sami lidé s diabetem. Studie ukazují, že lidé, kteří pravidelně stahují pumpu, senzory či glukometr a dívají se na svá data, mají nižší glykovaný hemoglobin oproti lidem, kteří se o svá data nezajímají. Diabetolog vidí pacienta a jeho data v součtu hodinu, dvě za rok, zatímco diabetik žije se svou cukrovkou 8700 hodin za rok. To napovídá, kdo by měl být skutečný expert na svá vlastní data

2. Měřte si glykémii alespoň 4x denně

Neměřit si glykémii u diabetu je jako jezdit v autě se zaslepenýma očima. Aby člověk s diabetem zvolil správnou dávku inzulinu, musí vždy vědět, kde se v glykemickém spektru zrovna nachází. Jistě bude jiná dávka inzulinu při glykémii 4,0 mmol/l a 16,0 mmol/l. Bez měření glykémie jsou aplikované dávky inzulinu jen velmi nepřesným odhadem. Čím aktivnější život člověk s diabetem vede a čím nepravidelnější režim má, tím častěji by si měl glykémii měřit. Samozřejmostí je kontrola glykémie před jízdou v autě či před sportem – v obou těchto situacích totiž může být hypoglykémie či hyperglykémie nebezpečná.

 

3. Dávejte časté bolusy

Čím více bolusů za den, tím lepší kompenzace. Platí to pro lidi na inzulinové pumpě i na perech. Na inzulinové pumpě je snazší bolus aplikovat a je možnost zvolit přesnější dávku. I zde je ale snadné na aplikaci bolusu zapomenout. Aplikace bolusu před KAŽDÝM sacharidovým jídlem by měla být samozřejmostí, s bolusy na korekci hyperglykémie může pomoci kalkulátor bolusů či alespoň posouzení aktivního inzulinu. Není chybou si aplikovat 10-12 bolusových dávek za den, pokud jsou podány s rozmyslem a člověk s diabetem cílí dávku inzulinu na své plánované činnosti.

4. Používejte kalkulátor bolusů

Bolusové kalkulátory jsou na světě již zhruba patnáct let, ovšem ne všichni uživatelé inzulinových pump je pravidelně používají. Největší výhodou bolusového kalkulátoru je přesné spočítání dávky a racionální rozhodování (inzulinová pumpa na rozdíl od člověka s diabetem není naštvaná, že má hyperglykémii). Pro efektivní použití bolusového kalkulátoru je však třeba umět počítat sacharidy (pro bolusy k jídlu), měřit si glykémii (pro korekční bolusy na vysokou glykémii) a mít dobře nastavené faktory, podle nichž pumpa dávku inzulinu počítá. Ty obvykle nastavuje lékař či diabetologický tým. Nastavování bolusového kalkulátoru je popsáno např. v knize Pumping Insulin, 6. edice, kterou napsal americký edukátor John Walsh.

 

5. Dávejte bolusy včas

Mnoho lidí s diabetem aplikuje bolus k jídlu až těsně před jídlem. I s použitím rychlých inzulinových analog (Novorapid, Apidra, Humalog) je však výhodné chvilku čekat. Představíme-li si, že sacharidy zkonzumované na hypoglykémii zvyšují krevní cukr již několik minut po snědení, podobnou rychlostí se začínají do krve vstřebávat sacharidy z jiných jídel. Kdežto inzulin aplikovaný do podkoží se musí nejprve vstřebat, dostat do krevního oběhu a teprve pak začne glykémii snižovat.

Studie testující optimální dobu aplikace inzulinu ukázala, že nejlepší glykémii měli lidé aplikující bolus 20 min před jídlem v porovnání s těmi, kteří jej aplikovali při či po jídle. Při dobré glykémii je tak výhodné alespoň 10 minut vyčkat s jídlem po aplikaci inzulinu (neplatí to při hraniční/nízké glykémii). Při vysoké glykémii před jídlem je dokonce možné čekat mnohem déle – na kontinuálním monitoru glykémie až do doby, než se stoupající křivka začne otáčet směrem dolů – bez senzoru je možné čekat např. 20-40 minut, dle závažnosti hyperglykémie před jídlem.

Při obavách z předčasné aplikace bolusu k jídlu (např. v restauraci, kdy člověk neví, kdy a kolik jídla mu přinesou) je možné aplikovat 50% předpokládaného bolusu s odstupem před jídlem a zbytek dobolusovat v průběhu – bude tak zajištěno, aby určitá část inzulinu “čekala” v těle na jídlo, které přinesou a člověk jej chce hned začít jíst.

O zlepšení kompenzace diabetu se mnohdy mohou postarat úplné maličkosti, jako dávat (včas) bolusové dávky či starat se o to, jakou má člověk s diabetem zrovna glykémii. Postupem času se i úkony, které se zpočátku zdají být náročné či otravné, stanou rutinou a budou automatickými součástmi každodenního života s diabetem. 

 

Bolusy

Bolus je jednorázová dávka inzulinu, která je pomocí inzulinové pumpy podávána za účelem pokrytí příjmu sacharidů či korekce hyperglykémie. 

Bolusová dávka inzulinu má následující atributy: 

  • velikost
  • typ
  • časování

bolusy

Velikost bolusu k jídlu je nejvíce určena obsahem sacharidů v jídle. Ovlivňují ji ale i jiné faktory, například fyzická aktivita, aktivní inzulin (insulin on board), tuky a bílkoviny ve stravě a velikost porce.

Vliv tuků a bílkovin na pojídlovou glykémii demonstruje například Tuebingen Grill Study. V této studii byly účastníkům servírovány dvě porce jídla. První měla standardních 50% sacharidů.

Průběh pojídlové glykémie u skupiny s vysokým obsahem tuků a proteinů se významně lišil. Glykemický vrchol (peak) byl posunut do pozdějších hodin a vysoká glykémie přetrvávala 6 a více hodin po jídle. Protože bylo ve studii jídlo zařazeno jako večeře, projevila se vysoká konzumace tuků a bílkovin na noční a také ranní glykémii.

tuebingen

Dalším důležitým faktorem je časování bolusu. Současná inzulinová analoga stále nejsou dostatečně rychlá na to, aby stačila na rychlé vstřebávávání glukózy ze střeva po jídle. Optimální je tedy počkat 10-15 minut mezi bolusem a jídlem, při vyšší glykémii před jídlem i déle. Ne vždy je to však ze společenského hlediska možné.

Typy bolusů

Inzulinová pumpa nabízí několik typů bolusů, které jsou vhodné pro různé typy jídel/příležitosti.

Typy bolusů: 

  • jednoduchý
  • rozložený
  • kombinovaný
  • superbolus

Jednoduchý bolus

Jednoduchý bolus je základním a nejpoužívanějším typem bolusu. Podává jednorázově určenou dávku inzulinu.

Kdy se jednoduchý bolus hodí:

  • neznámá jídla (neznámý obsah sacharidů či glykemický index)
  • jídla s průměrným glykemickým indexem
  • svačiny
  • korekce hyperglykémie

simple_bolus

Rozložený bolus

Rozložený bolus rovnoměrně rozkládá celou dávku inzulinu do určitého časového období, zpravidla 0.5-6 hodin.

Kdy se rozložený bolus hodí:

  • rauty, recepce, party, degustace
  • konzumace oříšků, arašídů
  • plánované kontinuální ujídání během určité časové doby
  • ochutnávání jídla (např. kuchař)
  • gastroparéza

Není jednoduché odhadnout dávku rozloženého bolusu, když člověk neví, kolik sacharidů předem sní. Je dobré učinit základní odhad a v případě, že člověk přestane jíst a nesnědl naplánované množství sacharidů, rozložený bolus předčasně ukončí.

rozlozeny

Kombinovaný bolus

Kombinovaný bolus podává část dávky inzulinu ihned a část rozkládá na delší časové období, nejčastěji 0.5-6 hodin. Svou podobou se přibližuje první a druhé fázi fyziologické sekrece inzulinu u člověka bez diabetu.

Kdy se kombinovaný bolus hodí:

  • jídla s vysokým obsahem sacharidů a tuků
  • jídla s nízkým glykemickým indexem
  • pizza
  • čokoláda
  • velké porce jídla (zpomalují vyprazdňování žaludku)

kombinovany

Superbolus

Superbolus vymyslel americký certifikovaný edukátor John Walsh. Spočívá v “přesunutí” části bazálního inzulinu do bolusu. Bolus se skládá z jednoduchého bolusu, který je navýšen o určité množství inzulinu. Toto množství je v následné době “odečteno” z bazálních dávek použitím dočasné bazální dávky inzulinu. Superbolus není součástí menu inzulinové pumpy, její uživatel jej musí vymyslet a zadat do pumpy zcela sám.

Kdy se superbolus hodí:

  • korekce hyperglykémie
  • sladké pití
  • jídlo s vysokým glykemickým indexem
  • bonbóny

V případě korekce hyperglykémie před jídlem se dávka bolusu skládá z: prandiálního bolusu + korekčního bolusu + části bazálu přesunutého do bolusu.

Časové období bazálních dávek, ze kterého si lze “vypůjčit” bolus, je individuální. Mělo by se pohybovat mezi 1-3 hodinami. 0.5 hodiny představuje příliš malou dávku inzulinu na to, aby se projevil efekt. Naopak 4 a více hodin již naráží na konec doby působení inzulinového analoga a mohlo by dojít k hypoglykémii vlivem velkého bolusu a následné hyperglykémii způsobené dlouho vypnutým bazálem.

Je na zvážení, kolik % bazální dávky do superbolusu přesunout. Rozumné je zvolit číslo mezi 50% a 100% bazální dávky.

superbolus

Older posts

© 2017 aidia.cz

Theme by Anders NorenUp ↑

Content Protected Using Blog Protector By: PcDrome.